Kryptosystémy - základní přehled

Kryptosystém je ucelený soubor algoritmů a pravidel, které zajišťují bezpečnou komunikaci.

Neřeší jen samotné šifrování, ale i to, jak se generují a vyměňují klíče, jak se ověřuje identita a jak se kontroluje, že data nikdo cestou neupravil.

Typickým příkladem, kde se zapojuje všechno najednou, je komunikace klient-server (např. ty a tvé internetové bankovnictví).

Hashovací funkce a Digitální otisk (Fingerprint)

Hashování není šifrování, protože nejde vrátit zpět. Je to matematický "mlýnek na maso". Hodíš do něj jakákoliv data (slovo, celou knihu, 4GB film) a on ti vyplivne digitální otisk (hash).

Základní vlastnosti hashe:

K čemu se hash používá:

  1. Checksum (Kontrola integrity): Stáhneš si velký soubor a k němu dostaneš od autora jeho hash. Ty si soubor u sebe proženeš hashovací funkcí a výsledky porovnáš. Sedí? Soubor se stáhl v pořádku a nikdo ho cestou nezaviroval. Nesedí? Soubor je poškozený nebo pozměněný.
  2. Ukládání hesel: Databáze nesmí ukládat hesla v čistém textu. Uloží se jen jejich hash. Když se přihlašuješ, systém zahashuje to, co jsi napsal, a porovná to s hashem v databázi.

Digitální podpis

Digitální podpis slouží k tomu, abys prokázal, že jsi dokument opravdu poslal ty (autenticita) a že ho nikdo cestou nezměnil (integrita). Využívá se k tomu kombinace hashe a asymetrické kryptografie.

Jak to funguje krok za krokem:

  1. Napíšeš dokument (smlouvu).
  2. Pomocí hashovací funkce z něj vytvoříš otisk (hash).
  3. Tento hash zašifruješ svým PRIVÁTNÍM klíčem. A přesně tohle zašifrované smítko dat je tvůj digitální podpis!
  4. Pošleš dokument i s podpisem.