Druh a žánr

• Literární druh: drama
• Žánr: satirická společenská komedie o pěti aktech; má silné prvky grotesky, frašky a komedie mravů
• Kompozice: 5 aktů, děj je v zásadě chronologický a velmi sevřený
• Hra byla poprvé uvedena roku 1836 v Petrohradě; text pak Gogol ještě přepracovával a definitivní verze vyšla roku 1842

Autor

• Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852) byl ukrajinsky narozený humorista, dramatik a prozaik, který psal rusky a zásadně ovlivnil vývoj ruské literatury
• Patří k nejvýznamnějším autorům 1. poloviny 19. století
• ruský (kritický) realismus, ale jeho styl silně využívá satiru, grotesku, absurditu a karikaturu
• Další známá díla: Mrtvé duše, Plášť, Nos, Petrohradské povídky
• K samotnému Revizorovi Gogol napsal, že chtěl „sebrat na jednu hromadu všechno špatné na Rusi“ a „vysmát se tomu jedním rázem“, přičemž za nejdůležitější „poctivou osobu“ hry považoval smích
• přítel Alexandra Sergejeviče Puškina

Téma a motivy

• Téma: korupce, úplatkářství, pokrytectví a servilita provinčních úředníků; strach z kontroly „shora“; kolektivní sebeklam společnosti, která je natolik zkažená, že se sama usvědčí z viny.
• Hlavní myšlenka: úřednický svět je postavený na lži, strachu, malosti a přetvářce. Nikdo nepotřebuje skutečného nepřítele, protože si ho ze svého strachu vytvoří sám.
• Motivy:
  • revizor / kontrola
  • dopis a zpráva
  • inkognito
  • úplatky vydávané za „půjčky“
  • nepořádek v úřadech
  • strach z nadřízených
  • kariérismus
  • lhaní a vytahování
  • drby a šíření paniky
  • ostuda, zesměšnění, „němá scéna“.
• Z postavy Chlestakova vznikl i pojem chlestakovština, - „drzé chvastounství“.

Časoprostor

• Děj se odehrává v bezejmenném okresním / provinčním městě v první polovině 19. století
• Hlavní prostory: kanceláře městské správy, hostinec, chudobinec, škola, nemocnice a hlavně dům hejtmana